Český humor a hospoda snad přežijí vše...

                                                                                                                         6 minut čtení

Vtipní a volící Bohémové...

Absurdnost celého dění okolo ochranných prostředků a zavádění vládních opatření, bude navěky zvětšená prostřednictvím vtipných komentářů, fotomontážích nebo videích, které lidé sdílí na sociálních sítích.

Ve světě o nás dokonce koluje pověst, že jsme vůbec nejvtipnější národ, což je naše další výhoda...a v těch nejtěžších okamžicích našich dějin, téměř vždy sehrála významnou roli:-)

Pokud si vzpomenete na hodiny českého jazyka, jistě je vám jméno Karel Havlíček Borovský, povědomé. Karel Havlíček Borovský je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Jeho epigramy a satirické skladby dokáží i dnes překvapit a v mnoha směrech jsou stále aktuální. Škoda, že byla tradice vydávání satirických (humoristických) časopisů přerušena a dosud neobnovena...

Na druhou stranu je do určité míry nahradili sociální sítě. Vždy šlo o stejnou potřebu - reflektovat dění ve státě skrze humor, ironii nebo sarkasmus. A nejlépe skrze inteligentní humor.

V té chvíli nikoho nepřekvapí existence Divadla Járy Cimrmana. Tento fenomén nemá ve světě obdoby. Ani po více než 50 letech nás díla z pera nejvěhlasnějších cimrmanologů, nepřestávají fascinovat. Společným jmenovatelem všech divadelních her dvojice Svěrák-Smoljak je inteligentní humor. Svou nadčasovostí dokáže zaujmout i mladší generace. A pak že většinu studentů a "noviců" na trhu práce zajímá jen bezduchý konzum?.

Doufám, že Divadlo Járy Cimrmana nikdy nevymizí. Totéž platí i pro politickou satiru jako takovou. Ztělesňuje totiž legitimní způsob jak vyjádřit svůj názor a "uklidnit se", že v tom či jiném státě dosud žijí lidé, kteří mají stejný názor jako Vy. Ztotožňuji se s názorem, že politickou satiru bychom měli spíše vnímat jako nástroj mobilizace občanů (voličů) a nikoli jako rezignaci na občanskou iniciativu.

Existují tedy lepší způsoby jak vyjádřit svoji nespokojenost se současnou vládou a obecně se směřováním ČR? Bezpochyby existují.

Vše začíná vhozením volebního lístku do volební urny a následně "končí" aktivní účastí lidí na správě věcí veřejných. Nástroje umožňující člověku se zapojit do tohoto procesu, jsou nám všem dána Listinou základních práv a svobodou i Ústavou. Jednotlivé instituty (volit a být volen do zastupitelstva, hlasovat v referendu, podávat orgánům obce návrhy, mít právo na informace atd.) jsou pak upraveny samostatnými zákony. Pochopitelně je k tomu třeba mít fungující a sebejistou samosprávu, což bohužel o té naší neplatí. Ne náhodou se i dnes ne zcela demokratičtí politikové snaží o centralizaci.

Podobnost s plány premiéra Babiše "spravovat stát jako firmu", je čistě náhodná;-) Zřejmě jedna historická zkušenost s centrálním řízením a plánováním, českému lidu nestačila...

Bohémové pijí a vedou dialog...

Momentálně funguje akorát ta "pivní demokracie". Ještě existují zařízení nabízející nejen alkoholické nápoje, ve kterých lze u stolu potkat doktora práv, svářeče, lékaře nebo truhláře.

Každý z nich pochází z jiných poměrů, dosáhli jiného vzdělání, mají rozdílné koníčky a názory. Přesto se pravidelně potkávají a nad půllitrem piva nebo jiného hřejivého moku, probírají drobnosti všedních dnů i vážnější témata. Velice často se jejich diskuze "stočí" k politice. Vždy se snaží argumentovat a pokud možno nalézt kompromis. Za celou dobu jejich přátelství, se kvůli politice "pohádali" jen dvakrát, a to kvůli přímé volbě prezidenta a střetu zájmů Andreje Babiše... Zdá se vám to povědomé? Skoro každý z má svou oblíbenou hospodu nebo kavárnu, ve kterých se "alespoň" jednou stal účastníkem podobné diskuze. Sama mám svůj oblíbený podnik, který shodou okolností patří mé sestře:-)

Ta se právě vydala tou obtížnější cestou a snaží se provozovat vymírající druh pohostinství. Jinak řečeno více než 70% jejich zákazníků k ní chodí pravidelně. A právě štamgasti ji dnes drží nad vodou, i když prodej přes výdejní okénko nikdy nenahradí standardní provoz. I místopředseda Faltýnek je prý štamgastem pro jednu nejmenovanou restauraci... Nicméně jeho večerní dýchánek spíše připomíná mafiánské filmy, ve kterých se účetní a "pravá" ruka bosse setkají po zavírací hodině ve své oblíbené restauraci a jednají o tom, jak ovládnout zbytek čtvrti...:-)

Nikdy tedy nezapomenu na okamžik, kdy mě otec seznámil s tvorbou Bohumila Hrabala. Jeho popis české hospody se svéráznými hosty, se pomalu a jistě stává literární fikcí. Jednotlivé kroky současné vlády likvidují fenomén české hospody. Proč k tomu dochází? Zakořeněné myšlení lidí i premiéra Babiše, že hospodští kradou, bylo spouštěčem, ale nikoli cílem. Od středověku a především během 19. a 20. století představovala česká hospoda jeden z mála způsobů, jak se "alespoň" nějak občansky angažovat. Právě zde vznikaly první politické a kulturní programy. Ve stínu půllitrů studenti, umělci, řemeslníci nebo politici, vedli dialog.

Snaha unifikovat občany a ničit českou hospodu, jeden z historických pilířů občanské společnosti u nás, dle mého názoru přispívá k rozdělení obyvatelstva na tábor svobodně a kriticky uvažujících lidí a na tábor "poslušných a vystrašených".

Ne všichni jsme pábitelé z pera Hrabala, ale určitým znakem bohémství se vyznačuje skoro každý z nás. Být bohémem automaticky neznamená to, že jste umělcem, který se pohybuje na okraji společnosti a většinu dne se opíjí, se bouří proti systému a nemá lidově řečeno co do huby. A díky strádání pak podle názoru našeho současného prezidenta, se mu lépe tvoří. Naopak za bohéma dnes můžeme považovat každého nezávislého, kreativního a empatického člověka. Člověka toužící po svobodě.

Neztrácím naději, že se třeba mezi mými vrstevníky najdou jednotlivci, kteří neprovedou exodus z republiky, ale budou mít "odvahu" se zvednout od toho hospodského stolu, a budou přinejmenším pravidelně chodit k volbám nebo budou raději rovnou kandidovat. Velice ráda si přečtu seznam jejich cílů a pokud s nimi budu souhlasit nejméně ze 60%, dám jim svůj hlas.

Na závěr opět připíjím českému humoru a české hospodě a ještě si vypůjčím slova toho největšího Čecha - nesmrtelného Járy Cimrmana:-)

"Tak končí naše komedie. Zlo prohrává a dobro žije. Jak ale říkám na každičké štaci: Svět bude lepší, dáme-li si práci. Je marné žehrat, modliti se Zdrávas, vše záleží jen na vás. Na nás. A hlavně tedy na vás, co sedíte vlevo."